Má světlo z LED žárovek negativní dopad na náš organismus?

Má světlo z LED žárovek negativní dopad na náš organismus?
V poslední době se objevila v tisku i na internetu řada článků varujících před světlem z LED žárovek. Je varování před „modrým světlem“ LED žárovek opodstatněné a skutečně nám škodí? Vyskytuje se tento problém u všech LED žárovek, nebo jsou i „bezpečné LED žárovky“? A na co si mám dát při nákupu pozor?

O čem se mluví

Tyto a ještě mnoho dalších otázek se nám vybaví při našem rozhodování zda investovat do nového LED osvětlení, které nám ušetří nemalé finanční prostředky za elektřinu, má dlouhou životnost, ale přitom nemá nepříjemné vlastnosti tzv. úsporek. Tedy zejména dlouhou dobu do plného rozsvícení a výrazné zkrácení životnosti při častém zapínání. V poslední době se objevily články upozorňující na jistá úskalí těchto světelných zdrojů. Obecně platí, že světlo, přesněji jeho spektrální složení ( podíl jednotlivých barev obsažených ve světle ) řídí biologický rytmus našeho organismu. Pro zdraví člověka je proto nezbytné, aby biologický rytmus člověka byl co nejvíce podobný tomu, jak ho nastavila sama příroda. Tedy aby byl přes den člověk bdělý, podával dobré výkony a v noci naopak regeneroval.

Jak to funguje

O biologické rytmy se nám v těle starají dva hormony. Melatonin, známý také jako spánkový hormon je nutný pro kvalitní relaxaci. Serotonin naopak povzbuzuje aktivitu a bdělost a je známý též jako hormon dobré nálady. Donedávna se mělo za to, že tvorbu obou hormonů řídí množství světla dopadajícího na sítnici oka. Tedy pokud je hodně světla, naše tělo zastaví tvorbu melatoninu a produkuje serotonin a naopak. Průzkumy v posledních letech však ukázaly, že je tomu poněkud jinak. Tvorbu obou hormonů neovlivňuje světlo obecně, ale pouze jeho část – modré světlo, konkrétně vlnová délka okolo 480 nm.. Vysvětlení proč tomu tak je nám nabízí sama příroda. Právě podíl modrého světla se v přírodě během dne mění nejvýrazněji. Známe to všichni. Přes den modrá obloha mění při setmění svoji barvu na žlutou až červenou a před západem slunce pozorujeme tzv. červánky. Ráno pak nastává přesně opačný proces. Z výše uvedeného vyplývá, že pro kvalitní regeneraci organismu je nutné ve večerních a nočních hodinách zajistit takové osvětlení, jehož modrá složka nebude přesahovat hodnoty obsažené ve světle klasické žárovky (tyto hodnoty vidíme na grafu s názvem Žárovka). V případě LED žárovek tak použijeme typy s barevnou teplotou 2 700K nebo méně (graf LED 2700K). Zdroje s touto teplotou použijeme zejména na osvětlení ložnice, obývacího pokoje a chodeb. Naopak pro aktivní činnost, kdy si potřebujeme z různých důvodů prodloužit pracovní den, volíme žárovky s barevnou teplotou nad 5 500K.

Co říci závěrem

Závěrem lze říci, že při správném výběru LED osvětlení nám zdravotní komplikace rozhodně nehrozí. Z grafů je jasně patrné, že podíl modrého světla je prakticky shodný s klasickou žárovkou a jejich použití namísto klasické žárovky nepředstavuje žádný problém. Jen je třeba při nákupu pečlivě zkontrolovat barevnou teplotu, zda je opravdu 2 700K, nebo nižší. Řada levnějších LED žárovek bývá často označena pouze jako „Teplá bílá“ (Warm White, WW) a jejich barevná teplota často bývá 3 000K a vyšší. Tyto žárovky mají podíl modrého světla již výrazně vyšší (výrobci to dělají proto, že taková žárovka při stejném výkonu svítí subjektivně více) a jejich použití již není vhodné. Naproti tomu u LED žárovek označených jako „studená bílá“ (Cold White, CW) s barevnou teplotou nad 5 500K vidíme poměrně vysoký podíl modrého světla podobně jako u světla denního (graf Denní světlo). O tomto nás může přesvědčit graf nazvaný LED 6000KTakové světlo je naopak vhodné pro všechny aktivity vyžadující bdělost a zvýšenou pozornost. Pro úplnost jsou ještě znázorněny grafy se spektrálním složením jiných zdrojů světla, kterými jsou Halogen nebo Úsporka.